Písničky a verše k tématům
LETNÍ KVĚTY
Letní květy krásně voní,
kdo je moudrý, ten se skloní.
Letní slunce krásně svítí,
kdo je moudrý,
ten to cítí.
KOPRETINY
Kopretiny, kopretina,
všechny stejné, každá jiná.
Fouká větřík, v louce tráva
pod větříkem polehává.
Kopretiny se však smějí,
tančí s ním a dovádějí,
dokud neodletí jinam,
k jiným bílým kopretinám.
BERUŠKA
Beruška má dcerušky,
jsou to samé berušky.
Nejstarší se v létě vdala,
motýlka si z lásky vzala.
BERUŠKA ČEKÁ
Na placatém kamínku
čeká na svou maminku.
"Jak ji pozná?" ptá se křeček.
Přece podle sedmi teček,
po mateřském znamínku!
MOTÝLEK
Motýlku, motýlku,
Modrásku čilý,
už běžím za tebou,
počkej mě chvíli!
Usedni na stráni,
nebo mně na dlani,
chtěl bych ti povědět,
jak jsi mi milý.
TRAVIČKA ZELENÁ.
Travička zelená,
to je moje potěšení.
Travička zelená,
to je moje peřina.
Když si smyslím na ni sednu,
když si smyslím na ni lehnu.
Travička zelená,
to je moje peřina.
KDYŽ SE JARO - LÉTO - PODZIM- ZIMA PŘIPRAVÍ
Když se jaro připraví na ten velký den,
pošle kytky do trávy a motýlky ven.
Slunce učeše zlatým hřebínkem,
vodu ozdobí bílým kamínkem.
Když se léto připraví na ten velký den,
všechny děti vyláká: "Pojďte k vodě ven!"
Třešní nasype pěkný košíček,
malin natrhá plný hrníček.
Když se podzim připraví na ten velký den,
vezme štětec a barvy, jde malovat ven.
Větrem zafičí drakům pro radost,
hříbky nastrčí houbařům pod nos.
Když se zima připraví na svůj velký den,
Pocukruje návrší, sešle bílý sen.
Stromy postříbří dechem mrazivým,
rybník uzamkne klíčem ledovým.
ČERVENÁ JE TŘEŠEŇ
Červená je - třešeň, stříška.
Rudá - polní mák…
Žlutá - citron, pampeliška.
Černá - bručoun mrak.
Oranžová - pomeranč.
Nač si zahrajeme, nač?
Čáry máry po papíře, zahrajem si na malíře.
Zelená je - listí, louka.
Modrá - nebíčko.
Fialová - křídla brouka.
Hnědá - kafíčko.
Bílá - mléko, papír, mouka.
O tom už si dávno mňouká kotě s kočičkou…
kotě s kočičkou…
ŽLUTÁ
Sluníčko, slunce,
zlatý smíšek,
Zapíná louce kabátek
Na žluté knoflíky pampelišek
A na knoflíčky poupátek.
ČERVENÁ
Byl bílý kvítek v trávě,
Teď už ten kvítek není.
Červená Karkulka zvědavě
Dívá se z jahodení.
MODRÁ
Napiju se, modrý džbánku,
Modré vody z tebe.
Proč je modrá?
Na studánku
padá modré z nebe.
ZELENÁ
Zelená se zelená
Na lučinách tráva.
Kdo tajemství trávy zná?
Snad kobylka zelená,
Co v té trávě spává.
ČERNÁ
Už měsíček, černý srp
posekal to pole chrp.
Zbyla jenom černá hlína
jako saze od komína.
Zbyla jenom černá noc.
A očka se zavírají
moc a moc a moc.
ŠEDIVÁ
Šedivá myška v šedém šeru,
Krčí se myška šedivá.
Jestli se na ni v podvečeru
Šedivý kocour nedívá.
_________________________
Komáři se ženili
Komáři se ženili, bzum bzum ženili,
kapku vína neměli bzum bzum neměli.
Komáři se ženili, ženili kapku vína neměli,
Komáři se ženili, ženili kapku vína neměli.
Přiletěl k nim slavíček bzum bzum slavíček,
přines vína žejdlíček bzum bzum žejdlíček,
přiletěl k nim slavíček, přines vína žejdlíček,
přiletěl k nim slavíček, přines vína žejdlíček.
Komáři se opili bzum bzum opili,
až komára zabili bzum bzum zabili,
komáři se opili opili, až komára zabili,
komáři se opili opili, až komára zabili.
Komár leží v komoře bzum bzum v komoře,
muška pláče na dvoře bzum bzum na dvoře,
komár leží v komoře v komoře, muška pláče na dvoře,
komár leží v komoře v komoře, muška pláče na dvoře.
Neplač, muško, co ti je, bzum bzum co ti je,
vždyť ti komár ožije bzum bzum ožije,
neplač muško co ti je co ti je, vždyť ti komár ožije,
neplač muško co ti je co ti je, vždyť ti komár ožije.
Těžké jeho ožití bzum bzum ožití,
když je na smrt zabitý bzum bzum zabitý,
těžké jeho ožití ožití, když je na smrt zabitý,
těžké jeho ožití ožití když je na smrt zabitý.
Sádlo z něho vybrali bzum bzum vybrali,
za pět zlatých prodali, bzum bzum prodali,
sádlo z něho vybrali vybrali, za pět zlatých prodali,
sádlo z něho vybrali vybrali, za pět zlatých prodali.
Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko,
sedíš tu u cesty, stane se ne štěstí, něco tě zajede.
Elce pelce, strejček Nimra koupil šimla v Kadani,
ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani.
Podívej se, zvedá krovky, asi někam poletí,
do nebe či do Stromovky, hádej, hádej, hádej potřetí.
Nevím, nevím, nemám zdání, počkej s nataženou dlaní.
Snad se vrátí za chviličku, i ty malý popleto,
letí hledat osmou tečku....
Nevrátí se, nevrátí se, nevrátí se, nevrátí se, tak je to!!!
____________________________________________________________
MOTÝLEK
Motýlku, motýlku, Modrásku čilý,
už běžím za tebou, počkej mě chvíli!
Usedni na stráni, nebo mně na dlani,
chtěl bych ti povědět, jak jsi mi milý...
BERUŠKA
Beruška má dcerušky,
jsou to samé berušky.
Nejstarší se v létě vdala,
motýlka si z lásky vzala.
BERUŠKA ČEKÁ
Na placatém kamínku čeká na svou maminku.
"Jak ji pozná?" ptá se křeček.
Přece podle sedmi teček, po mateřském znamínku!
KOPRETINY
Kopretiny, kopretina,
všechny stejné, každá jiná.
Fouká větřík, v louce tráva
pod větříkem polehává.
Kopretiny se však smějí,
tančí s ním a dovádějí,
dokud neodletí jinam,
k jiným bílým kopretinám.
Kulhal brouk přes palouk,
aby nožky nepotlouk.
Měl pěknou berličku
z polního žebříčku.
Včelička ho potkala,
pozdravení nedala.
Brouk za milou včeličkou
hrozí, hrozí berličkou:
Jaké ty máš vyučení, pročpak nedáš pozdravení?
Strýčku, strýčku tesaříčku, dobrý den!
Dobrý den, dobrý den, vidíš, teď jsem spokojen!
Práce - profese
ŠEL ZAHRADNÍK DO ZAHRADY
Šel zahradník do zahrady s motykou, s motykou.
Vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen,
Vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.
PEKAŘ PEČE HOUSKY
Pekař peče housky, uždibuje kousky,
pekařka mu pomáhá, uždibují oba dva.
KALAMAJKA
Kalamajka mik, mik, mik,
oženil se kominík.
vzal si ženu Elišku,
V roztrhaném kožíšku.
RUČIČKY
Každá ručka má prstíčky, sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum, na vrátka, to je krátká pohádka.
Ručičky si spolu hrají, mnoho práce nadělají.
Bum, bum na vrátka, už skončila pohádka.
POŘÁDNÍČEK
Já jsem malý pořádníček,
když je po hře, vždycky sám,
auto, koníčka i míček
na místo zas pěkně dám.
Čím dřív uklizeno všude,
čím dřív hračky v pořádku,
tím víc mámě času zbude,
na veselou pohádku.
U lékaře
Včera jsem byl ještě zdravý, dnes jsem celý polámaný.
Včera jsem si hrál, dneska bych jen spal.
Bolí nohy, píchá v uchu, bacily mě škrábou v krku.
Za chvíli už doktorovi ukazuji, kde mě bolí.
Prohlédne krk, léky dává, potom řekne: to se stává...
Čaj s citronem, kapky k tomu, za týden jdu zdravý z domu.
Mytí - Jiří Žáček
Já se myju pětkrát denně, večer skočím do vany,
zaplavu si jako štěně, čekají mě hajany.
Umyju si krk i záda, aby tělo vonělo.
Moje mamka mě má ráda, dá mi pusu na čelo.
Nebezpeční záškodníci
Bakterie - odkud jsou? Všude mají stopu svou.
Nebezpeční záškodníci číhaj doma, na ulici,
na zemi i na hračkách, neumytých jablíčkách.
Nenajdeš je celkem jistě nikde tam, kde je čistě.
S mýdlem, s vodou – už to vím, já si s nimi poradím.
Prstová říkanka
To je táta, (palec)
to je máma, (ukazováček)
to je dědek, (prostředníček)
to je bába. (prsteníček)
To je vnouček, malý klouček. (malíček)
Nač má člověk smyslů pět
Nač má člověk smyslů pět? Aby mohl poznat svět.
Hmatem pozná, co je hladké, chuť mi poví, co je sladké.
Čich, ten vždycky vyzvoní, když mi něco nevoní.
Zrak mi slouží ke koukání a sluch zase k poslouchání.
Moje tělo
Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.
MAMINČIN DAR - František Hrubín
Když narodí se maličký,
dar vidění má pod víčky,
dar slyšení má v něžném oušku,
dar doteku má v prstíčkách.
Dar chuti pozná v prvním doušku,
dar vůně v jarních kytičkách.
Maminko, ty k těm darům vkrátku,
dar řeči přidáš nemluvňátku!
Oči, oči očíčka
Oči, oči, očička, co v nich svítí sluníčka,
co v nich svítí barev, kvítí,
co v nich svítí ohýnků, když uvidí maminku!
Co ta očka vidí – František Hrubín
Co ta očka vidí, vidí, vidí lidi,
tátu, mámu, sestřičku.
A co ještě vidí? Kůzle, pejska, kočičku.
A teď tebe vidí zrovna,
Všechno pod čílkem se srovná
Jako v plátky květ – a je z toho svět.
Maminka
MAMINKO MOJE
Maminko moje, řeknu to hned,
že bych tě nedal za celý svět.
Maminko moje, rád tebe mám,
proto ti svoje srdíčko dám.
Ty máš dnes svátek, já ti jdu přát,
nesu ti dárek, dávám ho rád.
Maminko moje, rád tebe mám,
proto ti svoje srdíčko dám.
MIMINO
Musíme dnes časně vstávat,
nemáme čas na kino,
protože nás zaměstnává
naše nové mimino.
Mimino, mimino, naše nové mimino.
Má maličkou pusinko,
nosánek jak pralinku,
bříško jako bubínek,
pořád čůrá do plínek.
Mimino, mimino, naše nové mimino.
TĚŠENÍ
Až se táta z práce vrátí,
tak zavolám: "Ahoj, tati!"
Budeme mít na práci,
dělat spolu legraci.
SVÁTEK
Maminka má dneska svátek,
koupil bych jí pestrý šátek.
Ale dnes, ale dnes,
docela jsem bez peněz.
"Maminko, rád tě mám,"
do ouška ti zašeptám.
MAMINCE
Utíkám ti mámo zlatá, utíkám ti přát.
Červený květ malovaný chci ti k svátku dát.
Červený květ malovaný, k tomu srdíčko,
protože jsi mámo zlatá - moje sluníčko.
KDO JSEM
Tatínek mi řekl včera,
že jsem člověk, dítě, holka, dcera.
Maminka mě pohladila a řekla mi:
"Moje milá!"
NÁŠ POKLAD
Princezna má závoj zlatý, plný drahých kamínků.
Ve skříni má zlaté šaty na stříbrném ramínku.
Ať si je má! Třeba troje! My jsme, mami, bohatší.
Já jsem tvoje, ty jsi moje, my se máme nejradši.
ŠTĚPÁN JE RÁD, ŽE NENÍ TULEŇ
Může se tulení mládě přitulit k mámě?
A víš, že ne! Tulení máma je ráda sama.
Tak to je tedy divná máma!
To jsem rád, že jsem lid!
K lidské mámě se můžu přitulit!
PŘÁNÍ K SVÁTKU MÁMĚ
Mami, mami! Buď dnes s námi!
Nechoď pořád nikam....
To si pořád dokolečka
celý den dnes říkám.
MAMINČIN ÚSMĚV
Když se loučí táta s mámou,usmějí se:
"Nashledanou!"
Od večera do svítání vzpomíná si v práci na ni.
Mámin úsměv - slunce zlaté
září, kam se podíváte.
DOMA
Líbí se mi u nás doma.
Zde si hraju, spím i stonám.
Ze všeho mám nejraději,
když se táta s mámou smějí.
PANENKA
Když ráno raníčko vstanu,
probudím panenku pannu.
Nejdřív jí uvážu pentličku,
potom se ukážem sluníčku.
V zahradě zpívají ptáci,
my už tam najdeme práci.
Budeme zalévat květiny,
nejdřív ty kosatce máminy.
PŘÁNÍ
Na tvůj svátek, maminko, zasadil jsem semínko.
Na tvůj svátek, tatínku, nezlobil jsem maminku.
PŘÁNÍ (hádanka)
Mámo, já ti přeji, něco, co se nejí.
Je to jako malované,
když to vzbudíš, hned to vstane.
Když dáš na stůl snídani,
co zmeškalo, dohání.
Hádej, co ti přeji!
Dobře se to hádá.
Něco, co se nejí,
ale co máš ráda.
MAMINČIN DAR - František Hrubín
Když narodí se maličký,
dar vidění má pod víčky,
dar slyšení má v něžném oušku,
dar doteku má v prstíčkách.
Dar chuti pozná v prvním doušku,
dar vůně v jarních kytičkách.
Maminko, ty k těm darům vkrátku,
dar řeči přidáš nemluvňátku!
PAMPELIŠKA MAMINKA
Pampeliška maminka,
létavého semínka.
Semínko se země chytí,
vyroste z něj nové kvítí.
PAMPELIŠKA
Když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
že jsem ráda na světě.
Ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají!
TULIPÁN
Vsadili květinku na záhonek,
měla dva lístečky, jeden stonek.
Jeden stonek a hlavičku,
vyrostla kytička pro matičku.
KONVALINKA
V lese v trávě spinká
bílá konvalinka.
Zvonečky má, nezazvoní,
ale za to krásně voní.
SLUNCE
Slunce vyšlo, zasvítilo, po nebi se otočilo.
Každá kytka maličká, radost má ze sluníčka.
NA JAŘE
Na jaře, na jaře čáp jede v kočáře.
Hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.
Čáp veze sluníčko, točí se kolečko,
hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.
PŘIŠLO JARO SE SLUNÍČKEM
Přišlo jaro se sluníčkem,
zem otvírá zlatým klíčkem.
Všechno se raduje, zpívá a tancuje,
jaro vítá. Jaro vítá!
_________________________________
Vesmír a Země
Naše Země kulatá je, říká se to.
Po nebi se koulí světem celé léto.
Pozor, ať se neztratíš
s tou hvězdičkou v dáli,
to bychom se o tebe
vskutku báli.
Chtěl bych jednou, třeba někdy takhle k ránu,
nasednout do velikého eroplánu.
Nasednout do rakety, podívat se z výše,
je-li Země kulatá, jak se píše.
Doprava
Jede vláček usínáček, uhání,
veze děti do postýlek ke spaní.
Ještě pusu na čelo mi rychle dej,
mašinka už houká, a tak nasedej.
Ještě pusu mámě, pusu tátovi,
V Hajánově krásné sny tě čekají.
Polštář krásně voní, láká peřina
i na obloze měsíc tiše usíná.
Tak pojď už honem spát…
TU, TU, TU, AUTO UŽ JE TU
Tu, tu, tu, auto už je tu!
Pojeď, mámo, pojeď s námi,
za chvíli jsme za horami.
Tu, tu, tu, auto už je tu.
JEDE, JEDE AUTÍČKO!
Jede jede autíčko, svítí na něj sluníčko.
Jede, jede do školky pro kluky a pro holky.
Jede, jede do školky pro kluky a pro holky.
BYLA JEDNOU KOŤATA
Jede auto z kopečka, cesta není hřiště.
Jestli nemáš kolečka, nehraj si tam příště.
/: Tam, kde auto vyletí, není místo pro děti. : /
Kdo a kdo a kdo to je, co tu kolem brousí,
Co si nedá pokoje, všude strká vousy.
/: Či a či a či, či, či, jsou to kluci kočičí.: /
______________________________________
S E M A F O R
Jedno kolo červené,
jedno kolo žluté.
Jedno kolo zelené,
k čemupak to bude?
Dáme kola do krabice,
postavíme u silnice.
Semafor je kamarád,
budeme ho poslouchat.
VELIKONOČNÍ
ZAJÍČKOVA KOLEDA
Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka,
a já řekl: ,,Ne, ne, ne!"
Za potůčkem u lesíčka
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem
malovaná vajíčka.
HODY HODY
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
V komoře v koutku, na zeleném proutku,
ten proutek se otočí, korbel vína natočí.
POMLÁZKA
Pomlázka se čepejří, panímáma nevěří.
Zaženem ji do kuchyně, tam ji pěkně vyšupáme,
zavoláme pantátu, aby nám dal pomlázku.
Zavoláme pana strejce, aby nám dal pěkná vejce.
Kočka a pes - písničky
Kočka leze dírou, pes oknem,
nebude-li pršet, nezmoknem.
A když bude pršet, zmokneme,
až vysvitne slunce,
uschneme.
SKÁKAL PES
Skákal pes přes oves, přes zelenou louku.
Šel za ním myslivec, péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš? Cos tak vesel stále?
Řek bych Vám, nevím sám, hop, a kákal dále.
Když jsem já sloužil
KDYŽ JSEM JÁ SLOUŽIL
Když jsem já složil to první léto,
vysloužil jsem si kuřátko za to.
A to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to druhé léto,
vysloužil jsem si kachničku za to.
A ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to třetí léto,
vysloužil jsem si husičku za to.
A ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to čtvrté léto,
vysloužil jsem si vepříka za to.
A ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to páté léto,
vysloužil jsem si telátko za to.
A to tele hubou mele,
a ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to šesté léto,
vysloužil jsem si kravičku za to.
A ta kráva mléko dává,
a to tele hubou mele,
a ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to sedmé léto,
vysloužil jsem si volečka za to.
A ten vůl jako kůl,
a ta kráva mléko dává,
a to tele hubou mele,
a ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil to osmé léto,
vysloužil jsem si botičky za to.
A ty boty do roboty,
a ten vůl jako kůl,
a ta kráva mléko dává,
a to tele hubou mele,
a ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.
Když jsem já složil deváté léto,
vysloužil jsem si panenku za to.
Ta panenka jak růžička,
a ty boty do roboty,
a ten vůl jako kůl,
a ta kráva mléko dává,
a to tele hubou mele,
a ten vepř, jako pepř,
a ta husa chodí bosa,
a ta kačka blátotlačka,
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka stele postel v komoře.
Hrálo si koťátko na trávníčku,
sahalo pacičkou po sluníčku.
Sluníčko upletlo zlatý pásek,
chytilo sluníčko za ocásek.
Teď už tě nepustím, malý smíšku,
zlato ti nasypu do kožíšku!
Že už mě nepustíš?
Moje tlapky, uvidíš skrývají
ostré drápky.!
Co je knížka? Je to živá
Bílých listů hromádka,
V ní si všechno hraje, zpívá,
Ptáci, děti, zvířátka.
A svět dětem vždycky znova
Do té hromádky se schová.
List obrátit stačí však
A rázem nám před oči
Kousek světa vyskočí,
Tu květ, slunce nebo pták.
Když se myši probudily, kručelo jim v bříšku,
ale doma objevily jenom tuhle knížku.
Že jim tuze vytrávilo ze zimního spánku,
v cukuletu ohryzaly skoro celou stránku.
Ach vy žrouti - já vám za to píšu z mravů pětku.
Knížky jsou tu k prohlížení,
knížky nejsou k snědku!!!!!!!
Hrajeme si s knížkami
Dobré ráno kamarádi, knížky máme všichni rádi.
Kolik je v nich tajemství, kdo poslouchá, dobře ví,
že tam bydlí pohádky s nádhernými obrázky,
ale také básničky, říkadla a písničky.
Nejmenší čtenáři
Víte, na co máme knížky? Aby pejsci, kočky, myšky
záviděli pod oknem, jak si krásně spolu čtem.
Malý čtenář
Čtyři roky to je dost, ve školce už nejsem host.
Hraji, cvičím, mudruji, v knížkách strany listuji.
I na tisíc otázek odpoví mi obrázek.
Sláva nazdar karneval, karneval, karneval!
Dneska máme dětský bál, dětský bál.
Děti tančí zvesela, zvesela, zvesela,
vyhrává jim kapela, kapela.
Sláva nazdar karneval, karneval, karneval!
Tančí Honza i pan král i pan král!
Sláva nazdar karneval, karneval, karneval!
Kdopak by se masek bál, masek bál!?
Sněhuláčí rozpočítadlo
En ten, tý-ky,
dva u-hlí-ky,
vel-ká mr-kev
ja-ko nos.
Sníh nás lá-ká,
hav-ran krá-ká,
ne-má bo-ty,
cho-dí bos.
SNĚHULÁK
V zimě mrzne, stále sněží.
Všude plno sněhu leží.
Bílá zima děti láká:
"Pojďte stavět sněhuláka!"
NESPOKOJENÝ SNĚHULÁK
Ošívá se sněhulák, chlouba naší ulice.
Na hlavě mu sedí pták místo teplé čepice.
Bručí, vrčí sněhulák, hledá klidné přístřeší.
On ho totiž ptáček pták lechtá drápkem na pleši.
ZIMNÍ HÁDANKA
Celý bílý, celý ztuhlý, nos má z mrkve,oči z uhlí.
Hledí smutně do kraje, ví, že z jara roztaje.
Co to je? (Sněhulák)
KUTÁLENÍ
Jedna koule bude dole,
potom budem druhou koulet.
Třetí koule,že je malá,
jenom málo práce dala.
Kouli na kouli jsme postavili,
stojí tu sněhulák celý bílý.
SNĚHULÁČEK PANÁČEK
Sněhuláček panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo nosu mrkvičku,
v ruce drží metličku.
VYPARÁDĚNÝ SNĚHULÁK
Sněhulák je fešák.
Postavil se na louku v kabátě a v klobouku.
Chybí mu jen věšák.
Kam si klobouk odloží? Na plot nebo na hloží?
SNĚHULÁČKU!
Sněhuláčku v bílém fráčku,
pojď mezi nás na klouzačku!
Pojď si s námi na stráň hrát,
klouzat se a sáňkovat.
Zavoláme bílé vločky,
Přijdou tiše, jako kočky.
Mrazík bude polku hrát,
můžeš s nimi tancovat.
JEDE SNĚHULÁČEK
Jede sněhuláček po ledu.
Veze našim dětem koledu.
Veze našim dětem nový sníh,
aby mohly jezdit na saních.
SNĚHULÁK - BÍLÝ PÁN
Sněhulák – bílý pán ze sněhu je udělaný.
Sněhulák – bílý pán ze sněhu je udělán.
JEDE ZIMA
Jede zima, jede, jede na saních…
Jede zima, jede, jede na saních…
Rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh…
rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh.
Sněhulák se veze, veze na saních…
Sněhulák se veze, veze na saních.
Koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh…
koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh.
Celý bílý, celý ztuhlý,
nos má z mrkve, oči z uhlí.
Hledí smutně do kraje,
ví, že z jara roztaje.
Co to je?
(Sněhulák)
Sněhulák – bílý pán
ze sněhu je udělaný.
Sněhulák – bílý pán
ze sněhu je udělán.
Sněhuláčku, v bílém fráčku,
pojď mezi nás na klouzačku!
Pojď si s námi na stráň hrát,
klouzat se a sáňkovat.
Zavoláme bílé vločky, přijdou tiše, jako kočky.
Mrazík bude polku hrát, můžeš s nimi tancovat.
Jede zima, jede, jede na saních,
rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh.
Sněhulák se veze, veze na saních,
koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh.
V zimě mrzne, stále sněží.
Všude plno sněhu leží.
Bílá zima děti láká:
"Pojďte stavět sněhuláka!"
Sněhuláček panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo nosu mrkvičku,
v ruce drží metličku.
Jedna koule bude dole,
potom budem druhou koulet.
Třetí koule, že je malá,
jenom málo práce dala?
Kouli na kouli jsme postavili,
stojí tu sněhulák celý bílý.
Sněhulák je fešák.
Postavil se na louku
v kabátě a v klobouku.
Chybí mu jen věšák.
Kam si klobouk odloží?
Na plot nebo na hloží?
Ošívá se sněhulák,
chlouba naší ulice.
Na hlavě mu sedí pták
místo teplé čepice.
Bručí, vrčí sněhulák,
hledá klidné přístřeší.
On ho totiž ptáček pták
lehtá drápkem na pleši.
My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujeme vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přišli z daleka.
Z daleka je cesta naše,
do Betléma mysl naše.
Nám třem se hvězda zjevila,
která jak živa nebyla.
Jak jsme tu hvězdu viděli, hned jsme si koně sedlali.
Co ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu?
A já černej vystupuju a Nový rok vám vinšuju.
A my taky vystupujem a Nový rok vám vinšujem…
Vánoční stromeček
zavoněl v pokoji,
maminka u stolu
jablíčko rozkrojí.
A když je rozkrojí,
uvidím hvězdičku,
co byla schovaná
v červeném jablíčku.
VÁNOČNÍ ZVONEČEK
Vánoční zvoneček tiše zvoní,
v kuchyni jedlička lesem voní.
Zdobíme stromeček
pro Štědrý den.
Vítáme Vánoce
radostný sen.
Vánoce
Já mám z Vánoc
nejraději,
když se doma všichni
smějí.
Když se kapři
mrskají
a prskavky
prskají.
SCHOVANÉ CUKROVÍ
Máma dala do krabice
upečené cukroví.
Schovala ho, co nejvíce,
kam, nikomu nepoví.
A tak s tátou hledáme,
večer tajně mlsáme.
Chumelí se, chumelí,
maminka jde pro jmelí.
A tatínek pro ovoce,
už se těším na Vánoce.
A kdy budou? Hnedle, hnedle!
V předsíni už voní jedle.
Která kočka
černá byla,
za chviličku
byla bílá.
Možná,
že ji přejde smích,
mňau,
bude jako sníh.
Mňau, pozor,
milé kočky!
Z oblohy se sypou vločky
do kožíšků kočičích,
padá tiše bílý sníh.
VLOČKA
Obloha je celá šedá,
Vločka na zem cestu hledá
A když spadne maličká,
Svítí jako hvězdička.
PRVNÍ VLOČKA
Spadla vločka na záda,
na ostatní volala:
"To je ale paráda!"
Za chviličku roztála.
KDYŽ SE ZIMA PŘIPRAVÍ
Když se zima připraví na ten velký den,
pocukruje návrší, sešle bílý sen.
Stromy postříbří dechem mrazivým,
rybník uzamkne klíčem ledovým.
_____________________________________________________________
Mikuláš je hodný pán,
nosí dětem marcipán.
Nehodným dá brambory
do tátovy bačkory.
Když chce někdo ještě víc,
nedostane vůbec nic.
Čertí svátek
Čerti mají dneska svátek,
oblékají si kabátek.
Čerti mají dneska den,
vylézají z pekla ven!
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky hodným dětem.
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky nám.
Když Mikuláš naděluje,
čertím za ním poskakuje.
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky nám.
ČERTÍ KOLÍBAČKA
Kolíbala bába čerta
na pařezu dubovým.
Hajeje dadej, můj čertíčku,
však já na tě nepovím.
Mikuláš ztratil plášť
Mikuláš ztratil plášť,
Mikuláška sukni.
Přišli k nám pod okno,
byli oba smutní.
Čert
Třesky plesky, rici pici
čerti chodí po ulici.
Myslíš, že je to žert?
Koukni z okna,
je tam čert!
Rozpočítadlo:
Ententýky
dva špalíky
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku bos,
natloukl si nos.
Boule byla veliká
jako celá Afrika.
___________________________________________________________
Halí, belí, zvířátka, chystejte si doupátka.
Slunce už je unavené, černý vítr mraky žene,
bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát.
Bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát!
NA TÝ LOUCE ZELENÝ
Na tý louce zelený,
pasou se tam jeleni.
Pase je tam mysliveček
v kamizolce zelený.
Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru.
Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.
Běž, zajíčku, běž za ní, pober jí to koření.
Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.
PÍSNIČKA O VEVERCE
Veverko, veverko, shoď mi šišku!
Nemůžu, nemůžu, už je v bříšku,
už je v bříšku.
Slupla jsem jadérka, dobré byly,
Na tebe pod stromem slupky zbyly,
slupky zbyly.
Veverko, veverko, pojď sem dolů!
Budeme tancovat pěkně spolu,
pěkně spolu.
Děkuji, netančím, nechce se mi.
Já skáču ve větvích, ty po zemi,
ty po zemi.
VEVEŘIČKA (taneček)
Tancovala veveřička s veveří, s veveří.
Měla šišky za kobližky k večeři, k večeři.
Tancovala veveřička s veverkou, s veverkou.
Utírala sobě očka zástěrkou, zástěrkou.
VEVERKA ČIPERKA
Veverka Čiperka chodí v rudém kožíšku.
Ráda má jadérka ze šišek a oříšků.
Skoč veverko skoč! S námi se tu toč!
ZAJÍČKU
Zajíčku v lesíčku,
copak děláš?
Běhávám, skákávám,
tuhle mě máš.
Zajíčku v políčku,
copak to jíš?
Travičku hošíčku,
však Ty to víš!
ZAJÍČKU V LESÍČKU
Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tuhle mě máš.
Zajíčku v políčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.
Kam se ježek v zimě schoval,
neklouzal se, nesáňkoval?
Zahrabal se od listí, od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země: "Lidičky! Vzbuďte mě!
Až zavoní fialky, zapískají píšťalky."
MEDVĚD TANČÍ
Medvěd tančí, k tomu bručí.
Medvíďata tančit učí.
Táta tančí, hlavou kývá.
Maličký se na něj dívá.
Medvěde, medvěde! Polívka ti nejede!
Takhle, kdyby to byl med,
to by si ho snědl hned!
Medvěde, medvěde, hlava se ti zatočí.
Komu se to povede, ten ať si tě ochočí!
Už troubějí,
už troubějí,
na horách jeleni.
Mysliveček na posedu,
má palouk pěkně v dohledu.
Už dotroubil,
už dotroubil,
do trávy se složil.
VLAŠTOVIČKO, LEŤ !
Vlaštovičko, leť! Už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje.
Po strništi vítr duje.
Bude brzy mráz.
JEŽEK
Kam se ježek v zimě schoval,
neklouzal se, nesáňkoval?
Zahrabal se od listí, od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země: "Lidičky! Vzbuďte mě!
Až zavoní fialky, zapískají píšťalky."
VLAŠTOVIČKO, LEŤ !
Vlaštovičko, leť! Už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje.
Po strništi vítr duje.
Bude brzy mráz.
BĚŽÍ LIŠKA K TÁBORU
Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru.
Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.
Běž, zajíčku, běž za ní, pober jí to koření.
Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.
ZAJÍČKU V LESÍČKU
Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tuhle mě máš.
Zajíčku v lesíčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.
MEDVĚD TANČÍ
Medvěd tančí, k tomu bručí.
Medvíďata tančit učí.
Táta tančí, hlavou kývá.
Maličký se na něj dívá.
PÍSNIČKA O VEVERCE
Veverko, veverko, shoď mi šišku!
Nemůžu, nemůžu, už je v bříšku,
už je v bříšku.
Slupla jsem jadérka, dobré byly,
Na tebe pod stromem slupky zbyly,
slupky zbyly.
Veverko, veverko, pojď sem dolů!
Budeme tancovat pěkně spolu,
pěkně spolu.
Děkuji, netančím, nechce se mi.
Já skáču ve větvích, ty po zemi,
ty po zemi.
VEVEŘIČKA (taneček)
Tancovala veveřička s veveří, s veveří.
Měla šišky za kobližky k večeři, k večeři.
Tancovala veveřička s veverkou, s veverkou.
Utírala sobě očka zástěrkou, zástěrkou.
JELENI
Na tý louce zelený, pasou se tam jeleni.
Pase je tam mysliveček v kamizolce zelený.
UŽ TROUBĚJÍ
Už troubějí, už troubějí, na horách jeleni.
Mysliveček na posedu, má palouk pěkně v dohledu.
Už do troubil, už do troubil, do trávy se složil.
HALÍ BELÍ ZVÍŘÁTKA (ukolébavka)
Halí, belí, zvířátka, chystejte si doupátka.
Slunce už je unavené, černý vítr mraky žene,
bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát.
Bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát!
VEVERKA ČIPERKA
Veverka Čiperka chodí v rudém kožíšku.
Ráda má jadérka ze šišek a oříšků.
Skoč veverko skoč! S námi se tu toč!
MEDVĚDE!
Medvěde, medvěde! Polívka ti nejede!
Maso by si žral. Kdyby ti ho někdo dal!
Medvěde, medvěde, hlava se ti zatočí.
Komu se to povede, ten ať si tě ochočí!
ZAJÍC
Běžel zajíc kolem plotu,
roztrh sobě novou botu.
Liška mu ji zašívala,
veverka se posmívala.
Netřeba se posmívati,
však já umím zašívati.
JEŽEK
Jede ježek z kopečka,
vrzají mu kolečka.
Vrzy, vrzy, vrz!
Už tam jeden zmrz!
LIŠKA
Sedí liška pod dubem,
má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská
a na buben tříská.
HÁDANKA
Létá nízko nad zemí,
dává lidem znamení.
Pršet bude za chviličku,
honem sáhni po deštníčku!
(Vlaštovka)
__________________________________________________________________________
Létá nízko nad zemí,
dává lidem znamení.
Pršet bude za chviličku,
honem sáhni po deštníčku!
(Vlaštovka)
KALUŽE
Haló, děti, povězte mi, jakpak je to s kalužemi!
Je to krátká pohádka: Jsou to ptačí zrcátka.
NECHOĎ TAM
Nechoď tam, prší tam. Je tam velké bláto.
Upadneš, nevstaneš, budeš volat : „Táto!“
VÍTR
Vítr krade čepice, profukuje ulice.
Ale v lese nefičí, píchá ho tam jehličí.
PRŠÍ, PRŠÍ
Prší, prší, jen se leje. Kam koníčky pojedeme?
Pojedeme na luka, až kukačka zakuká.
Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala.
Kukačko už nekukej! Má panenko, neplakej.
HÁDANKA
Obouváš je na nožičky. Můžeš s nimi do vodičky.
Kalužiny nevadí. Nestudí a nechladí.
Kamarádí s deštíkem, pláštěnkou a deštníkem.
gumáčky
DEŠŤOVÉ KAPIČKY
Dešťové kapičky dostaly nožičky,
Ťapaly po plechu, dělaly neplechu.
Kocour spal v okapu, šláply mu na tlapu.
Ach jé, ten naříkal, mňoukal a utíkal!
MRÁZ
Poutíkej, mráz je zlý a s nikým se nemazlí!
Jestli tady budeš stát, zaleze ti pod kabát.
____________________________________________________________
Udělej mi, táto,
udělej mi draka,
aby světem letěl,
aby světem letěl,
dál až nad oblaka.
Vzkázal jsem sluníčku po draku psaní:
„Proč oči mhouříš? Proč hřeješ míň!?“
Ono mi poslalo po mlze ranní
prvního jíní stříbrnou nit.
Na trávě pod mezí tma se tam modrá,
S vlaštovčím pírkem, vítr si hrál.
V zahradě sčesali jablíčka dobrá,
Po létě podzim bývá vždy král.
Draku, ty jsi vážně drak?
Hudry, hudry! Je to tak!
A máš zuby dračí?
Mám dva, to mi stačí.
A co těmi zuby jíš?
Princezen mám plnou spíš.
Ach ty lháři!
Každý to ví,
že jsi jenom papírový!
Vyletěl si pyšný drak, vyletěl až do oblak.
Zvysoka se díval na svět, strašil by a neví jak.
Rozhlíží se do všech stan.
náhle spatří hejno vran,
Ale vrány se mu smály, že je ještě malý pán.
Básničky a písničky - PODZIM
PODZIM
Přišlo ptákům pozdravení, psal je starý špaček.
Aby k moři pospíchali - hned a bez vytáček.
PODZIME, PODZIME
Podzime, podzime, už zas nosíš deště!
Pěkně tě prosíme, počkej týden ještě.
Kam vkročíš, podzime, tam je plačtivý den.
Pěkně tě prosíme, počkej ještě týden.
LISTOPAD
Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad.
Spadl lístek z javora, zima už jde do dvora.
PADÁ SUCHÉ LISTÍ
Padá na zem suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý přece snadno zjistí,
že už je tu listopad.
PADÁ LISTÍ
Padá listí, zlaté, rudé, je ho plná zahrada.
A co potom padat bude, až to listí opadá?
Potom bude padat sníh. Co ho bude ve větvích!
Co ho bude všude, všude! Jen to slunko bude rudé!
PODZIMNÍ KOUKÁNÍ
Padá listí, vítr fouká, nebem plují mraky.
Ze stráně se myška kouká na veselé draky.
KDYŽ SE PODZIM PŘIPRAVÍ
Když se podzim připraví na ten velký den,
vezme štětec a barvy, jde malovat ven.
Větrem zafičí, drakům pro radost.
Hříbky nastrčí houbařům pod nos.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Strašidýlko Emílek
Uši má z angorského králíka,
naříká, strašidelně naříká,
Je to mé ochočené strašidlo,
mám ho rád, chodí se mnou spát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek,
patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Vypadá trochu jako mumie, ve dne spí, v noci se s ním užije.
Očima znenadání zabliká, bububu, to se začnu bát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek, patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Nosí mi otrávená jablka, někdy se přestrojí i za vlka.
Já však vím, že je to můj Emílek, klidně spím, nechám si ho zdát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek, patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
______________________________________________________________
Půjdem spolu na palouček,
voní to tam dokola.
Hříbky, bedly, podmáslíky,
Je jich plná obora.
Tralala, tralala voní to tam dokola.
Tralala, tralala, je jich plná obora.
HÁDANKA
Má to klobouček,
jednu nožičku,
Pěkně si sedí
v mechu v lesíčku.
BEDLA
Stojí, stojí bedla,
ráda by si sedla.
A vzala si pletení,
noha už jí dřevění.
HŘÍBEK
Roste, roste v mechu hříbek,
jedlička ho hlídá.
Komu se ta píseň líbí,
ať se ke mně přidá.
V černém lese zvaném Hůrka
červená se muchomůrka.
Červená se panenka,
že jí kouká sukénka.
Červená se, moc se stydí,
že jí soused hříbek vidí.
MUCHOMŮRKA
Muchomůrka sedí v lesíčku,
má pěknou červenou hlavičku.
Na hlavičce bílé puntíky,
vypadá jak deštník veliký.
Muchomůrka ráda tancuje,
ze svého kloboučku se raduje.
Dupy, dupy dup,
našel jsem pět hub.
První byla muchomůrka.
Byla u ní zlatá šňůrka.
Druhá byla liška,
je jich plná spížka.
Třetí byla smrž.
Vrž si, jen si vrž!
Čtvrtá byla křapáč.
Ty jsi ale střapáč!
Pátá byla hřib.
Měl jsem hledat líp.
KDYŽ JSEM ŠEL Z HUB
Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub.
Našla ho Johana s dlouhýma nohama.
Já na ni dup. „Dej sem ten zub!
Nebo ti vytrhnu z drdolu chlup!“
ŠEL NÁŠ TÁTA NA HOUBY
Šel náš táta na houby.
Jestli on tam zabloudí!
Nezabloudí, těšte se.
On nám houby přinese.
„Mami, já se brouzdám v listí.
Je tu malý kaštánek.
Dá se také kaštan jísti?“
ptá se malý Milánek.
„Víš, že k jídlu dobrý není.
Bude dobrý k zasazení.“
PALEČEK A JEHO KAMARÁDI
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš na šišky.
Nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum, šiška jako dům.
Za ní druhá, potom třetí z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese, sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček, jménem Ukazováček.
Rozhlédne se, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
„Zavoláme prostředníčka. Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Zbytečně se namáhám.“
„Zavoláme Prsteníčka. Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka: „Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava. Kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem! A ty jdi tam. Čekejte, až zavolám!
Hej rup! Už ji nesem!“ Vracejí se domů lesem.
Máma jim dá za šišku, plnou mísu koblížků.
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš na šišky.
Nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum, šiška jako dům.
Za ní druhá, potom třetí z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese, sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček, jménem Ukazováček.
Rozhlédne se, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
„Zavoláme prostředníčka. Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Zbytečně se namáhám.“
„Zavoláme Prsteníčka. Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka: „Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava. Kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem! A ty jdi tam. Čekejte, až zavolám!
Hej rup! Už ji nesem!“ Vracejí se domů lesem.
Máma jim dá za šišku, plnou mísu koblížků.
Smrček, dub a borovice,
roste nás tu mnohem více.
Lístek, šiška, jehličí,
ne, ve mně se nekřičí!
ŠIŠKA A VÍTR
Na šišku si vítr cinká,
zvoní lesem vesele.
A v té šišce brouček spinká,
má ji místo postele.
JAK SE POZNÁ ČERNÝ BEZ
Letos, loni, včera, dnes,
roste, voní černý bez.
Já ho poznám po paměti,
přesto, že jsem malinký.
Každý rok má tisíc dětí
a všem říká: „BEZINKY“
ŠÍPKOVÝ RECEPT
Kdo má chřipku,
Ať jde k červenému šípku.
Šípku, navař čaj!
Hrnkům po okraj.
TRNKA
Měla babka trnku, trnku, trnku.
Vařila ji v hrnku, v hrnečku.
Vařila ji babka, babka, babka.
Aby byla sladká, slaďoučká.
Má maměnka cosi má, cosi má, cosi má.
Schovala to do sena, do sena, do sena.
A byly to ořechy, ořechy, ořechy.
Byly jich tam dva měchy,
dva měchy, dva měchy.
Natrhala lupení, lupeníčko.
Přišel na ni Pepíček, rozšlapal jí košíček.
Ty, ty, ty! Ty, ty, ty! Ty to budeš platiti!
Já to platit nebudu, nebudu, nebudu.
Radši se dám na vojnu, na vojničku.
Na vojnu se nedávej! Truc rodičům nedělej!
Udělám! Udělám! Na vojnu se přece dám!
ŠEL ZAHRADNÍK DO ZAHRADY
Šel zahradník do zahrady s motykou,
s motykou.
Vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen,
Vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.
Kopu, kopu brambory, mám jich plné komory.
Uvařím je na loupačku, pozvu na ně naši Kačku.
Ta se bude mít!
Kopu, kopu brambory, mám njich plné komory.
Uvařím z nich hrnec kaše, pochutná si na ní Vašek. Ten se bude mít!
COS TO, JANKU, SNĚD?
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
cos to, Janku, cos to sněd?
Brambory, pečený,
byly málo maštěný.
PASÁCI
Sluníčko zachází za hory,
pasáci pečou brambory.
Sluníčko zachází za kostel,
pasáci lezou na postel.
SÁZÍM ZELENINU
Sázím, sázím zeleninu,
ruce už mám samou hlínu.
Seju mrkev, sázím zelí,
abychom se dobře měli.
Něco je kulaté, něco je hladké,
Něco je kyselé, něco je sladké.
Hrášek je kulatý, čočka je hladká,
zelí je kyselé, mrkev je sladká.
Rajčata se rozhněvala na zelenou papriku.
Boj se vede bez milosti na syčícím rendlíku.
/A pepř pálí ze všech ráží, až se rendlík otřásá.
Na kusy je rozsekaná liberecká klobása. /
Vejce kráčí odhodlaně proti dvěma cibulím
A já držím místo zbraně v ruce lžíci a už jím.
/A pepř pálí… /
_____________________________________________________________
Cib-cib-cibulenka.
Mak-mak-makulenka.
Když jsem byla maličká,
chovala mě matička.
A teď, když jsem veliká,
musím chovat Jeníka!
Okurčičko, okurčičko,
nechoď k lesu na sluníčko!
Myška tam má domeček,
ukousne ti koneček.
Halí belí,
koně v zelí
a hříbátka
v petrželi.
_____________________________________________________________
OVOCE A ZELENINA
Ovoce a zelenina,
to je život,
to je síla.
Kdo jí mrkev,
ředkvičky,
ten je zdravý
celičký.
____________________________________________________________
V zahradě na hrušce sedává kos,
má černý kabátek a žlutý nos.
Na našem komíně sedává čáp.
Klape si zobákem: Klap, klap, klap, klap!
Na září, na září, těšili se sadaři.
Když se hodně natěšili,
holé stromy po nich zbyly.
MALÍŘ
Vezmi žlutou tužku,
namaluj mi hrušku.
A pod hrušku talíř.
Sláva, ty jsi malíř!
KOZA BÍLÁ
Koza bílá hrušky sbírá.
Strakatá je třese
a černá je nese do Budína.
FOUKEJ, FOUKEJ, VĚTŘÍČKU
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku!
Shoď mi jednu, nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
__________________________________
Dokud
švestka
nedozraje,
chudinka
jen zelená je.
Počkejte,
až dozraje,
potom
pěkně
modrá je.
____________________________________________________________
Maluje sluníčko, červené jablíčko,
Červené kulaté jablíčko je sladké.
Hop, hop na jablíčko, hop, hop, vyskočím!
MĚLA BABKA
Měla babka čtyři jabka a dědoušek jen dvě.
Dej mi, babko, jedno jabko,
budeme mít stejně!
POD NAŠÍM OKÝNKEM
Pod naším okýnkem rostou tam dvě růže,
Pod naším okýnkem roste tam štěp.
Jsou na něm jablíčka, trhá je Ančička,
Jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako med.
Koulelo se koulelo
červené jablíčko.
Komupak se dostaneš,
má zlatá Ančičko?
Koulely se koulely
dvě naproti sobě.
Komu bych se dostala!
Než, Jeníčku, Tobě!
JABLÍČKO
Jablíčko se kutálelo,
vůbec nic ho nebolelo.
Podívej se, jak se koulí!
Nemá ani jednu bouli.
BYLA JEDNA BABKA
Byla jedna babka, prodávala jabka.
Za děravý groš, prodala jich koš.
PEPÍKU, PEPÍKU
Pepíku, Pepíku, copak dělá babka?
Sedí doma na peci a strouhá si jabka.
JABLÍČKA
Trháme jablíčka, slaďoučká jablíčka.
Pro koho trháme? Pro tátu tatíčka.
Nejlepší jablíčko, slaďoučké jablíčko,
Utrhnem pro tebe, maminko, mamičko!
POŘÁDNÍČEK
Já jsem malý pořádníček,
když je po hře, vždycky sám,
auto, koníčka i míček
na místo zas pěkně dám.
Čím dřív uklizeno všude,
čím dřív hračky v pořádku,
tím víc mámě času zbude,
na veselou pohádku.
JÁ MÁM KONĚ
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám obroku, oni běží do skoku.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám obroku, oni běží do skoku.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Písničky a říkadla pro nejmenší
PRŠÍ, PRŠÍ
Prší, prší, jen se leje. Kam koníčky pojedeme?
Pojedeme na luka, až kukačka zakuká.
Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala.
Kukačko už nekukej, má panenko neplakej!
PEC NÁM SPADLA
Pec nám spadla, pec nám spadla.
Kdopak nám ji postaví?
Starý pecař není doma a mladý to neumí.
Zavoláme kominíka, ten má na to nářadí.
Strčí štětku do komína a už je to hotový.
Zavoláme na dědečka, ten má velké kladivo.
Dá do toho čtyři rány, a už je to hotovo.
KOČKA LEZE DÍROU
Kočka leze dírou, pes oknem, pes oknem,
nebude-li pršet, nezmoknem,
nebude-li pršet, nezmoknem.
A když bude pršet, zmokneme, zmokneme,
až vysvitne slunce, uschneme,
až vysvitne slunce, uschneme.
SKÁKAL PES PŘES OVES
Skákal pes přes oves přes zelenou louku,
Šel za ním myslivec, péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále?
Řek bych vám, nevím sám, hop a skákal dále.
Písničky pro nejmenší
AKTUALITY |
|---|
|
Prázdniny pro školní rok 2020/21 Hlavní prázdniny: čtvrtek 1.7. - úterý 31.8.2021 |
