Písničky a verše k tématům
Sněhuláčí rozpočítadlo
En ten, tý-ky,
dva u-hlí-ky,
vel-ká mr-kev
ja-ko nos.
Sníh nás lá-ká,
hav-ran krá-ká,
ne-má bo-ty,
cho-dí bos.
SNĚHULÁK
V zimě mrzne, stále sněží.
Všude plno sněhu leží.
Bílá zima děti láká:
"Pojďte stavět sněhuláka!"
NESPOKOJENÝ SNĚHULÁK
Ošívá se sněhulák, chlouba naší ulice.
Na hlavě mu sedí pták místo teplé čepice.
Bručí, vrčí sněhulák, hledá klidné přístřeší.
On ho totiž ptáček pták lechtá drápkem na pleši.
ZIMNÍ HÁDANKA
Celý bílý, celý ztuhlý, nos má z mrkve,oči z uhlí.
Hledí smutně do kraje, ví, že z jara roztaje.
Co to je? (Sněhulák)
KUTÁLENÍ
Jedna koule bude dole,
potom budem druhou koulet.
Třetí koule,že je malá,
jenom málo práce dala.
Kouli na kouli jsme postavili,
stojí tu sněhulák celý bílý.
SNĚHULÁČEK PANÁČEK
Sněhuláček panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo nosu mrkvičku,
v ruce drží metličku.
VYPARÁDĚNÝ SNĚHULÁK
Sněhulák je fešák.
Postavil se na louku v kabátě a v klobouku.
Chybí mu jen věšák.
Kam si klobouk odloží? Na plot nebo na hloží?
SNĚHULÁČKU!
Sněhuláčku v bílém fráčku,
pojď mezi nás na klouzačku!
Pojď si s námi na stráň hrát,
klouzat se a sáňkovat.
Zavoláme bílé vločky,
Přijdou tiše, jako kočky.
Mrazík bude polku hrát,
můžeš s nimi tancovat.
JEDE SNĚHULÁČEK
Jede sněhuláček po ledu.
Veze našim dětem koledu.
Veze našim dětem nový sníh,
aby mohly jezdit na saních.
SNĚHULÁK - BÍLÝ PÁN
Sněhulák – bílý pán ze sněhu je udělaný.
Sněhulák – bílý pán ze sněhu je udělán.
JEDE ZIMA
Jede zima, jede, jede na saních…
Jede zima, jede, jede na saních…
Rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh…
rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh.
Sněhulák se veze, veze na saních…
Sněhulák se veze, veze na saních.
Koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh…
koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh.
Celý bílý, celý ztuhlý,
nos má z mrkve, oči z uhlí.
Hledí smutně do kraje,
ví, že z jara roztaje.
Co to je?
(Sněhulák)
Sněhulák – bílý pán
ze sněhu je udělaný.
Sněhulák – bílý pán
ze sněhu je udělán.
Sněhuláčku, v bílém fráčku,
pojď mezi nás na klouzačku!
Pojď si s námi na stráň hrát,
klouzat se a sáňkovat.
Zavoláme bílé vločky, přijdou tiše, jako kočky.
Mrazík bude polku hrát, můžeš s nimi tancovat.
Jede zima, jede, jede na saních,
rozhazuje kolem sebe, rozhazuje sníh.
Sněhulák se veze, veze na saních,
koštětem do ledu ťuká, stříbrný je sníh.
V zimě mrzne, stále sněží.
Všude plno sněhu leží.
Bílá zima děti láká:
"Pojďte stavět sněhuláka!"
Sněhuláček panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo nosu mrkvičku,
v ruce drží metličku.
Jedna koule bude dole,
potom budem druhou koulet.
Třetí koule, že je malá,
jenom málo práce dala?
Kouli na kouli jsme postavili,
stojí tu sněhulák celý bílý.
Sněhulák je fešák.
Postavil se na louku
v kabátě a v klobouku.
Chybí mu jen věšák.
Kam si klobouk odloží?
Na plot nebo na hloží?
Ošívá se sněhulák,
chlouba naší ulice.
Na hlavě mu sedí pták
místo teplé čepice.
Bručí, vrčí sněhulák,
hledá klidné přístřeší.
On ho totiž ptáček pták
lehtá drápkem na pleši.
My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujeme vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přišli z daleka.
Z daleka je cesta naše,
do Betléma mysl naše.
Nám třem se hvězda zjevila,
která jak živa nebyla.
Jak jsme tu hvězdu viděli, hned jsme si koně sedlali.
Co ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu?
A já černej vystupuju a Nový rok vám vinšuju.
A my taky vystupujem a Nový rok vám vinšujem…
Vánoční stromeček
zavoněl v pokoji,
maminka u stolu
jablíčko rozkrojí.
A když je rozkrojí,
uvidím hvězdičku,
co byla schovaná
v červeném jablíčku.
VÁNOČNÍ ZVONEČEK
Vánoční zvoneček tiše zvoní,
v kuchyni jedlička lesem voní.
Zdobíme stromeček
pro Štědrý den.
Vítáme Vánoce
radostný sen.
Vánoce
Já mám z Vánoc
nejraději,
když se doma všichni
smějí.
Když se kapři
mrskají
a prskavky
prskají.
SCHOVANÉ CUKROVÍ
Máma dala do krabice
upečené cukroví.
Schovala ho, co nejvíce,
kam, nikomu nepoví.
A tak s tátou hledáme,
večer tajně mlsáme.
Chumelí se, chumelí,
maminka jde pro jmelí.
A tatínek pro ovoce,
už se těším na Vánoce.
A kdy budou? Hnedle, hnedle!
V předsíni už voní jedle.
Která kočka
černá byla,
za chviličku
byla bílá.
Možná,
že ji přejde smích,
mňau,
bude jako sníh.
Mňau, pozor,
milé kočky!
Z oblohy se sypou vločky
do kožíšků kočičích,
padá tiše bílý sníh.
VLOČKA
Obloha je celá šedá,
Vločka na zem cestu hledá
A když spadne maličká,
Svítí jako hvězdička.
PRVNÍ VLOČKA
Spadla vločka na záda,
na ostatní volala:
"To je ale paráda!"
Za chviličku roztála.
KDYŽ SE ZIMA PŘIPRAVÍ
Když se zima připraví na ten velký den,
pocukruje návrší, sešle bílý sen.
Stromy postříbří dechem mrazivým,
rybník uzamkne klíčem ledovým.
_____________________________________________________________
Mikuláš je hodný pán,
nosí dětem marcipán.
Nehodným dá brambory
do tátovy bačkory.
Když chce někdo ještě víc,
nedostane vůbec nic.
Čertí svátek
Čerti mají dneska svátek,
oblékají si kabátek.
Čerti mají dneska den,
vylézají z pekla ven!
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky hodným dětem.
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky nám.
Když Mikuláš naděluje,
čertím za ním poskakuje.
Mik, Mi-ku, Mik, Mi-ku, Mikuláš
nese dárky nám.
ČERTÍ KOLÍBAČKA
Kolíbala bába čerta
na pařezu dubovým.
Hajeje dadej, můj čertíčku,
však já na tě nepovím.
Mikuláš ztratil plášť
Mikuláš ztratil plášť,
Mikuláška sukni.
Přišli k nám pod okno,
byli oba smutní.
Čert
Třesky plesky, rici pici
čerti chodí po ulici.
Myslíš, že je to žert?
Koukni z okna,
je tam čert!
Rozpočítadlo:
Ententýky
dva špalíky
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku bos,
natloukl si nos.
Boule byla veliká
jako celá Afrika.
___________________________________________________________
Halí, belí, zvířátka, chystejte si doupátka.
Slunce už je unavené, černý vítr mraky žene,
bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát.
Bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát!
NA TÝ LOUCE ZELENÝ
Na tý louce zelený,
pasou se tam jeleni.
Pase je tam mysliveček
v kamizolce zelený.
Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru.
Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.
Běž, zajíčku, běž za ní, pober jí to koření.
Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.
PÍSNIČKA O VEVERCE
Veverko, veverko, shoď mi šišku!
Nemůžu, nemůžu, už je v bříšku,
už je v bříšku.
Slupla jsem jadérka, dobré byly,
Na tebe pod stromem slupky zbyly,
slupky zbyly.
Veverko, veverko, pojď sem dolů!
Budeme tancovat pěkně spolu,
pěkně spolu.
Děkuji, netančím, nechce se mi.
Já skáču ve větvích, ty po zemi,
ty po zemi.
VEVEŘIČKA (taneček)
Tancovala veveřička s veveří, s veveří.
Měla šišky za kobližky k večeři, k večeři.
Tancovala veveřička s veverkou, s veverkou.
Utírala sobě očka zástěrkou, zástěrkou.
VEVERKA ČIPERKA
Veverka Čiperka chodí v rudém kožíšku.
Ráda má jadérka ze šišek a oříšků.
Skoč veverko skoč! S námi se tu toč!
ZAJÍČKU
Zajíčku v lesíčku,
copak děláš?
Běhávám, skákávám,
tuhle mě máš.
Zajíčku v políčku,
copak to jíš?
Travičku hošíčku,
však Ty to víš!
ZAJÍČKU V LESÍČKU
Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tuhle mě máš.
Zajíčku v políčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.
Kam se ježek v zimě schoval,
neklouzal se, nesáňkoval?
Zahrabal se od listí, od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země: "Lidičky! Vzbuďte mě!
Až zavoní fialky, zapískají píšťalky."
MEDVĚD TANČÍ
Medvěd tančí, k tomu bručí.
Medvíďata tančit učí.
Táta tančí, hlavou kývá.
Maličký se na něj dívá.
Medvěde, medvěde! Polívka ti nejede!
Takhle, kdyby to byl med,
to by si ho snědl hned!
Medvěde, medvěde, hlava se ti zatočí.
Komu se to povede, ten ať si tě ochočí!
Už troubějí,
už troubějí,
na horách jeleni.
Mysliveček na posedu,
má palouk pěkně v dohledu.
Už dotroubil,
už dotroubil,
do trávy se složil.
VLAŠTOVIČKO, LEŤ !
Vlaštovičko, leť! Už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje.
Po strništi vítr duje.
Bude brzy mráz.
JEŽEK
Kam se ježek v zimě schoval,
neklouzal se, nesáňkoval?
Zahrabal se od listí, od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země: "Lidičky! Vzbuďte mě!
Až zavoní fialky, zapískají píšťalky."
VLAŠTOVIČKO, LEŤ !
Vlaštovičko, leť! Už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje.
Po strništi vítr duje.
Bude brzy mráz.
BĚŽÍ LIŠKA K TÁBORU
Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru.
Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.
Běž, zajíčku, běž za ní, pober jí to koření.
Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.
ZAJÍČKU V LESÍČKU
Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tuhle mě máš.
Zajíčku v lesíčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.
MEDVĚD TANČÍ
Medvěd tančí, k tomu bručí.
Medvíďata tančit učí.
Táta tančí, hlavou kývá.
Maličký se na něj dívá.
PÍSNIČKA O VEVERCE
Veverko, veverko, shoď mi šišku!
Nemůžu, nemůžu, už je v bříšku,
už je v bříšku.
Slupla jsem jadérka, dobré byly,
Na tebe pod stromem slupky zbyly,
slupky zbyly.
Veverko, veverko, pojď sem dolů!
Budeme tancovat pěkně spolu,
pěkně spolu.
Děkuji, netančím, nechce se mi.
Já skáču ve větvích, ty po zemi,
ty po zemi.
VEVEŘIČKA (taneček)
Tancovala veveřička s veveří, s veveří.
Měla šišky za kobližky k večeři, k večeři.
Tancovala veveřička s veverkou, s veverkou.
Utírala sobě očka zástěrkou, zástěrkou.
JELENI
Na tý louce zelený, pasou se tam jeleni.
Pase je tam mysliveček v kamizolce zelený.
UŽ TROUBĚJÍ
Už troubějí, už troubějí, na horách jeleni.
Mysliveček na posedu, má palouk pěkně v dohledu.
Už do troubil, už do troubil, do trávy se složil.
HALÍ BELÍ ZVÍŘÁTKA (ukolébavka)
Halí, belí, zvířátka, chystejte si doupátka.
Slunce už je unavené, černý vítr mraky žene,
bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát.
Bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát!
VEVERKA ČIPERKA
Veverka Čiperka chodí v rudém kožíšku.
Ráda má jadérka ze šišek a oříšků.
Skoč veverko skoč! S námi se tu toč!
MEDVĚDE!
Medvěde, medvěde! Polívka ti nejede!
Maso by si žral. Kdyby ti ho někdo dal!
Medvěde, medvěde, hlava se ti zatočí.
Komu se to povede, ten ať si tě ochočí!
ZAJÍC
Běžel zajíc kolem plotu,
roztrh sobě novou botu.
Liška mu ji zašívala,
veverka se posmívala.
Netřeba se posmívati,
však já umím zašívati.
JEŽEK
Jede ježek z kopečka,
vrzají mu kolečka.
Vrzy, vrzy, vrz!
Už tam jeden zmrz!
LIŠKA
Sedí liška pod dubem,
má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská
a na buben tříská.
HÁDANKA
Létá nízko nad zemí,
dává lidem znamení.
Pršet bude za chviličku,
honem sáhni po deštníčku!
(Vlaštovka)
__________________________________________________________________________
Létá nízko nad zemí,
dává lidem znamení.
Pršet bude za chviličku,
honem sáhni po deštníčku!
(Vlaštovka)
KALUŽE
Haló, děti, povězte mi, jakpak je to s kalužemi!
Je to krátká pohádka: Jsou to ptačí zrcátka.
NECHOĎ TAM
Nechoď tam, prší tam. Je tam velké bláto.
Upadneš, nevstaneš, budeš volat : „Táto!“
VÍTR
Vítr krade čepice, profukuje ulice.
Ale v lese nefičí, píchá ho tam jehličí.
PRŠÍ, PRŠÍ
Prší, prší, jen se leje. Kam koníčky pojedeme?
Pojedeme na luka, až kukačka zakuká.
Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala.
Kukačko už nekukej! Má panenko, neplakej.
HÁDANKA
Obouváš je na nožičky. Můžeš s nimi do vodičky.
Kalužiny nevadí. Nestudí a nechladí.
Kamarádí s deštíkem, pláštěnkou a deštníkem.
gumáčky
DEŠŤOVÉ KAPIČKY
Dešťové kapičky dostaly nožičky,
Ťapaly po plechu, dělaly neplechu.
Kocour spal v okapu, šláply mu na tlapu.
Ach jé, ten naříkal, mňoukal a utíkal!
MRÁZ
Poutíkej, mráz je zlý a s nikým se nemazlí!
Jestli tady budeš stát, zaleze ti pod kabát.
____________________________________________________________
Udělej mi, táto,
udělej mi draka,
aby světem letěl,
aby světem letěl,
dál až nad oblaka.
Vzkázal jsem sluníčku po draku psaní:
„Proč oči mhouříš? Proč hřeješ míň!?“
Ono mi poslalo po mlze ranní
prvního jíní stříbrnou nit.
Na trávě pod mezí tma se tam modrá,
S vlaštovčím pírkem, vítr si hrál.
V zahradě sčesali jablíčka dobrá,
Po létě podzim bývá vždy král.
Draku, ty jsi vážně drak?
Hudry, hudry! Je to tak!
A máš zuby dračí?
Mám dva, to mi stačí.
A co těmi zuby jíš?
Princezen mám plnou spíš.
Ach ty lháři!
Každý to ví,
že jsi jenom papírový!
Vyletěl si pyšný drak, vyletěl až do oblak.
Zvysoka se díval na svět, strašil by a neví jak.
Rozhlíží se do všech stan.
náhle spatří hejno vran,
Ale vrány se mu smály, že je ještě malý pán.
Básničky a písničky - PODZIM
PODZIM
Přišlo ptákům pozdravení, psal je starý špaček.
Aby k moři pospíchali - hned a bez vytáček.
PODZIME, PODZIME
Podzime, podzime, už zas nosíš deště!
Pěkně tě prosíme, počkej týden ještě.
Kam vkročíš, podzime, tam je plačtivý den.
Pěkně tě prosíme, počkej ještě týden.
LISTOPAD
Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad.
Spadl lístek z javora, zima už jde do dvora.
PADÁ SUCHÉ LISTÍ
Padá na zem suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý přece snadno zjistí,
že už je tu listopad.
PADÁ LISTÍ
Padá listí, zlaté, rudé, je ho plná zahrada.
A co potom padat bude, až to listí opadá?
Potom bude padat sníh. Co ho bude ve větvích!
Co ho bude všude, všude! Jen to slunko bude rudé!
PODZIMNÍ KOUKÁNÍ
Padá listí, vítr fouká, nebem plují mraky.
Ze stráně se myška kouká na veselé draky.
KDYŽ SE PODZIM PŘIPRAVÍ
Když se podzim připraví na ten velký den,
vezme štětec a barvy, jde malovat ven.
Větrem zafičí, drakům pro radost.
Hříbky nastrčí houbařům pod nos.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Strašidýlko Emílek
Uši má z angorského králíka,
naříká, strašidelně naříká,
Je to mé ochočené strašidlo,
mám ho rád, chodí se mnou spát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek,
patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Vypadá trochu jako mumie, ve dne spí, v noci se s ním užije.
Očima znenadání zabliká, bububu, to se začnu bát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek, patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Nosí mi otrávená jablka, někdy se přestrojí i za vlka.
Já však vím, že je to můj Emílek, klidně spím, nechám si ho zdát.
Strašidýlko, strašidýlko Emílek, patří do všech postýlek,
strašidýlko, strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
Lalalala, lalalala, lalala, lalalala, lalala,
strašidýlko strašidýlko Emílek, chce si s vámi, děti, hrát.
______________________________________________________________
Půjdem spolu na palouček,
voní to tam dokola.
Hříbky, bedly, podmáslíky,
Je jich plná obora.
Tralala, tralala voní to tam dokola.
Tralala, tralala, je jich plná obora.
HÁDANKA
Má to klobouček,
jednu nožičku,
Pěkně si sedí
v mechu v lesíčku.
BEDLA
Stojí, stojí bedla,
ráda by si sedla.
A vzala si pletení,
noha už jí dřevění.
HŘÍBEK
Roste, roste v mechu hříbek,
jedlička ho hlídá.
Komu se ta píseň líbí,
ať se ke mně přidá.
V černém lese zvaném Hůrka
červená se muchomůrka.
Červená se panenka,
že jí kouká sukénka.
Červená se, moc se stydí,
že jí soused hříbek vidí.
MUCHOMŮRKA
Muchomůrka sedí v lesíčku,
má pěknou červenou hlavičku.
Na hlavičce bílé puntíky,
vypadá jak deštník veliký.
Muchomůrka ráda tancuje,
ze svého kloboučku se raduje.
Dupy, dupy dup,
našel jsem pět hub.
První byla muchomůrka.
Byla u ní zlatá šňůrka.
Druhá byla liška,
je jich plná spížka.
Třetí byla smrž.
Vrž si, jen si vrž!
Čtvrtá byla křapáč.
Ty jsi ale střapáč!
Pátá byla hřib.
Měl jsem hledat líp.
KDYŽ JSEM ŠEL Z HUB
Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub.
Našla ho Johana s dlouhýma nohama.
Já na ni dup. „Dej sem ten zub!
Nebo ti vytrhnu z drdolu chlup!“
ŠEL NÁŠ TÁTA NA HOUBY
Šel náš táta na houby.
Jestli on tam zabloudí!
Nezabloudí, těšte se.
On nám houby přinese.
„Mami, já se brouzdám v listí.
Je tu malý kaštánek.
Dá se také kaštan jísti?“
ptá se malý Milánek.
„Víš, že k jídlu dobrý není.
Bude dobrý k zasazení.“
PALEČEK A JEHO KAMARÁDI
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš na šišky.
Nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum, šiška jako dům.
Za ní druhá, potom třetí z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese, sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček, jménem Ukazováček.
Rozhlédne se, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
„Zavoláme prostředníčka. Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Zbytečně se namáhám.“
„Zavoláme Prsteníčka. Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka: „Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava. Kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem! A ty jdi tam. Čekejte, až zavolám!
Hej rup! Už ji nesem!“ Vracejí se domů lesem.
Máma jim dá za šišku, plnou mísu koblížků.
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš na šišky.
Nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum, šiška jako dům.
Za ní druhá, potom třetí z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese, sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček, jménem Ukazováček.
Rozhlédne se, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
„Zavoláme prostředníčka. Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Zbytečně se namáhám.“
„Zavoláme Prsteníčka. Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka: „Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka: „Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava. Kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem! A ty jdi tam. Čekejte, až zavolám!
Hej rup! Už ji nesem!“ Vracejí se domů lesem.
Máma jim dá za šišku, plnou mísu koblížků.
Smrček, dub a borovice,
roste nás tu mnohem více.
Lístek, šiška, jehličí,
ne, ve mně se nekřičí!
ŠIŠKA A VÍTR
Na šišku si vítr cinká,
zvoní lesem vesele.
A v té šišce brouček spinká,
má ji místo postele.
JAK SE POZNÁ ČERNÝ BEZ
Letos, loni, včera, dnes,
roste, voní černý bez.
Já ho poznám po paměti,
přesto, že jsem malinký.
Každý rok má tisíc dětí
a všem říká: „BEZINKY“
ŠÍPKOVÝ RECEPT
Kdo má chřipku,
Ať jde k červenému šípku.
Šípku, navař čaj!
Hrnkům po okraj.
TRNKA
Měla babka trnku, trnku, trnku.
Vařila ji v hrnku, v hrnečku.
Vařila ji babka, babka, babka.
Aby byla sladká, slaďoučká.
Má maměnka cosi má, cosi má, cosi má.
Schovala to do sena, do sena, do sena.
A byly to ořechy, ořechy, ořechy.
Byly jich tam dva měchy,
dva měchy, dva měchy.
Natrhala lupení, lupeníčko.
Přišel na ni Pepíček, rozšlapal jí košíček.
Ty, ty, ty! Ty, ty, ty! Ty to budeš platiti!
Já to platit nebudu, nebudu, nebudu.
Radši se dám na vojnu, na vojničku.
Na vojnu se nedávej! Truc rodičům nedělej!
Udělám! Udělám! Na vojnu se přece dám!
ŠEL ZAHRADNÍK DO ZAHRADY
Šel zahradník do zahrady s motykou,
s motykou.
Vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen,
Vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.
Kopu, kopu brambory, mám jich plné komory.
Uvařím je na loupačku, pozvu na ně naši Kačku.
Ta se bude mít!
Kopu, kopu brambory, mám njich plné komory.
Uvařím z nich hrnec kaše, pochutná si na ní Vašek. Ten se bude mít!
COS TO, JANKU, SNĚD?
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
cos to, Janku, cos to sněd?
Brambory, pečený,
byly málo maštěný.
PASÁCI
Sluníčko zachází za hory,
pasáci pečou brambory.
Sluníčko zachází za kostel,
pasáci lezou na postel.
SÁZÍM ZELENINU
Sázím, sázím zeleninu,
ruce už mám samou hlínu.
Seju mrkev, sázím zelí,
abychom se dobře měli.
Něco je kulaté, něco je hladké,
Něco je kyselé, něco je sladké.
Hrášek je kulatý, čočka je hladká,
zelí je kyselé, mrkev je sladká.
Rajčata se rozhněvala na zelenou papriku.
Boj se vede bez milosti na syčícím rendlíku.
/A pepř pálí ze všech ráží, až se rendlík otřásá.
Na kusy je rozsekaná liberecká klobása. /
Vejce kráčí odhodlaně proti dvěma cibulím
A já držím místo zbraně v ruce lžíci a už jím.
/A pepř pálí… /
_____________________________________________________________
Cib-cib-cibulenka.
Mak-mak-makulenka.
Když jsem byla maličká,
chovala mě matička.
A teď, když jsem veliká,
musím chovat Jeníka!
Okurčičko, okurčičko,
nechoď k lesu na sluníčko!
Myška tam má domeček,
ukousne ti koneček.
Halí belí,
koně v zelí
a hříbátka
v petrželi.
_____________________________________________________________
OVOCE A ZELENINA
Ovoce a zelenina,
to je život,
to je síla.
Kdo jí mrkev,
ředkvičky,
ten je zdravý
celičký.
____________________________________________________________
V zahradě na hrušce sedává kos,
má černý kabátek a žlutý nos.
Na našem komíně sedává čáp.
Klape si zobákem: Klap, klap, klap, klap!
Na září, na září, těšili se sadaři.
Když se hodně natěšili,
holé stromy po nich zbyly.
MALÍŘ
Vezmi žlutou tužku,
namaluj mi hrušku.
A pod hrušku talíř.
Sláva, ty jsi malíř!
KOZA BÍLÁ
Koza bílá hrušky sbírá.
Strakatá je třese
a černá je nese do Budína.
FOUKEJ, FOUKEJ, VĚTŘÍČKU
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku!
Shoď mi jednu, nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
__________________________________
Dokud
švestka
nedozraje,
chudinka
jen zelená je.
Počkejte,
až dozraje,
potom
pěkně
modrá je.
____________________________________________________________
Maluje sluníčko, červené jablíčko,
Červené kulaté jablíčko je sladké.
Hop, hop na jablíčko, hop, hop, vyskočím!
MĚLA BABKA
Měla babka čtyři jabka a dědoušek jen dvě.
Dej mi, babko, jedno jabko,
budeme mít stejně!
POD NAŠÍM OKÝNKEM
Pod naším okýnkem rostou tam dvě růže,
Pod naším okýnkem roste tam štěp.
Jsou na něm jablíčka, trhá je Ančička,
Jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako med.
Koulelo se koulelo
červené jablíčko.
Komupak se dostaneš,
má zlatá Ančičko?
Koulely se koulely
dvě naproti sobě.
Komu bych se dostala!
Než, Jeníčku, Tobě!
JABLÍČKO
Jablíčko se kutálelo,
vůbec nic ho nebolelo.
Podívej se, jak se koulí!
Nemá ani jednu bouli.
BYLA JEDNA BABKA
Byla jedna babka, prodávala jabka.
Za děravý groš, prodala jich koš.
PEPÍKU, PEPÍKU
Pepíku, Pepíku, copak dělá babka?
Sedí doma na peci a strouhá si jabka.
JABLÍČKA
Trháme jablíčka, slaďoučká jablíčka.
Pro koho trháme? Pro tátu tatíčka.
Nejlepší jablíčko, slaďoučké jablíčko,
Utrhnem pro tebe, maminko, mamičko!
POŘÁDNÍČEK
Já jsem malý pořádníček,
když je po hře, vždycky sám,
auto, koníčka i míček
na místo zas pěkně dám.
Čím dřív uklizeno všude,
čím dřív hračky v pořádku,
tím víc mámě času zbude,
na veselou pohádku.
JÁ MÁM KONĚ
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám obroku, oni běží do skoku.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám obroku, oni běží do skoku.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Písničky a říkadla pro nejmenší
PRŠÍ, PRŠÍ
Prší, prší, jen se leje. Kam koníčky pojedeme?
Pojedeme na luka, až kukačka zakuká.
Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala.
Kukačko už nekukej, má panenko neplakej!
PEC NÁM SPADLA
Pec nám spadla, pec nám spadla.
Kdopak nám ji postaví?
Starý pecař není doma a mladý to neumí.
Zavoláme kominíka, ten má na to nářadí.
Strčí štětku do komína a už je to hotový.
Zavoláme na dědečka, ten má velké kladivo.
Dá do toho čtyři rány, a už je to hotovo.
KOČKA LEZE DÍROU
Kočka leze dírou, pes oknem, pes oknem,
nebude-li pršet, nezmoknem,
nebude-li pršet, nezmoknem.
A když bude pršet, zmokneme, zmokneme,
až vysvitne slunce, uschneme,
až vysvitne slunce, uschneme.
SKÁKAL PES PŘES OVES
Skákal pes přes oves přes zelenou louku,
Šel za ním myslivec, péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále?
Řek bych vám, nevím sám, hop a skákal dále.
Písničky pro nejmenší
AKTUALITY |
|---|
|
Prázdniny pro školní rok 2020/2021 Podzimní prázdniny: čtvrtek 29.10. + pátek 30.10 Vánoční prázdniny: středa 23.12. - neděle 3.1.2021 Pololetní prázdniny: pátek 29.1.2021 Jarní prázdniny: pondělí 1.2. - neděle 7.2.2021 Velikonoční prázdniny: čtvrtek 1.4.2021 Hlavní prázdniny: čtvrtek 1.7. - úterý 31.8.2021 |
